Na okraji světa

7. února 2016 v 18:25 | Trololol |  Recenze na knihy
Ten, kdo je dostatečně odvážný a vytrvalý, aby celý život hleděl do temnoty, spatří v ní jako první záblesk světla. - Chán

Všichni náhodní, co zavítali do mého doupěte, mám pro vás konečně něco, co bych mohla doporučit. *Hurá, hurá* a zároveň se po nějakém tom měsíci znova ocitám na těchto stránkách, protože mě už delší dobu přemáhá svědomí k tomu, abych blog oprášila. Já se k tomu nakonec dokopala, ejhle, máte mě tu...
Dnes vám chci představit kultovku s názvem Metro 2033 od Dmitrije Glukhovského, o kterém jsem se kdysi dozvěděla od mého nejlepšího kamaráda, který tuto knihu přímo vychvaloval do nebes, jediná kniha, která ho zaujala tak, že jí přečetl do konce. Nom... poté ze všech stran na mě šel tlak s tím, ať si jí koupím, že je to prostě něco úžasného, no, a já si jí nakonec vyprosila k Vánocům a dala se do čtení, i když jsem jí ze začátku celkem odsuzovala, protože na toto téma je dalších X titulů a her.



Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu.
Arťom se nachází na stanici, která je sice pokládána za jedno z bezpečnějších míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen - aby odčinil svou vinu - putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... zdroj

♣♣♣

Narovinu - nejsem zvyklá číst takovýto typ knihy. Sci-fi, post-apo atd. mě nikdy moc nelákalo tak, abych pro to byla přímo nadšenec. Navíc Metro 2033 byla první kniha, kterou jsem přečetla jako předlohu k dané hře. Každopádně, když se mi kniha dostala do rukou, neváhala jsem a začala číst.
Dmitry má jakýsi úplně jiný styl psaní, než který má každý dnešní profláklý spisovatel. Všechno je tak ponuře natahované, táhne se to a ne každému to přijde na chuť, často bývá Metro 2033 terčem kritik. Ale věřte, že to natahované čtení opravdu za to stojí. Když přijdou horrorové části, dokáží vás přímo vtáhnout do děje, že vám poběží mráz po zádech, ale chce to vytrvalost se k takovýmto částem dostat.
Kniha by občas chtěla nějaké části proškrtat, protože to působí částmi opravdu nudně, dle mého názoru, ale dá se to přetrpět.

V knize se objevuje plno nepřátel s nebezpečím, popraví vás na každém kroku, nejen lidé, ale také mutanti a krysy. Bohužel, moc mutantů se jako ve hře zde v knížce moc neobjevují. Velký plus se dá ale připočítat i spoustu postavám, každá z nich má svůj děj a nejsou jako ozdoba na vánočním stromku, aby to bylo více cool. Snad chápete, kvanta autorů si přidá do svých děl plno postav (viď že, autore Niceville) a víceméně skoro žádná z nich nemá hlavu ani patu, jsou bez ducha, Metro 2033 se tomuto klišé velkým obloukem vyhýbá. A to by chtělo ocenit.

Minusem této knihy by se dala pokládat hlavní postava, Arťom. Po celý děj jakoby si zachovával svůj "poker face", prostě působí celkem bezcharakterně. Někdy působí jako fracek a v každém neštěstí, které se mu přihodí, vyvázne bez jaké koliv újmy na psychice... a že se mu toho stává. Má celkem nehorázné štěstí. Celkem škoda, že ho autor trochu "nerozvětvil" jako ostatní postavy. Možná, že se to tak zdá jenom mě, ale tak, věc názoru, tak snad mě neukamenujete.

Pokud v Metru hledáte romantiku, vůbec se jí nedočkáte (aspoň, co se týče knihy, nevím, jak je to ve hře), a to je dobře. V dnešních knihách (ale nejen v dnešních) se do každého děje musí nutně přimíchat nějaká ta romantika, aby to údajně mělo ten svůj šmrnc, neboť si na to zřejmě hodně lidí potrpí. Navíc, v této knize by byla romantika spíše minus, než-li plus.

Dmitry a jeho Metro si mě získalo kvůli poutavosti, v podstatě, jinou knihu takovou, aby mě do toho tak zatáhla, jsem ještě nenašla. Tady mi musela máti v půl jedné v noci brát knížku s tím, že jsem se úplně zbláznila číst v takovou hodinu. Nic méně, i když je to natahovaný děj (který by mě u jiných knížek přestal bavit a pak knihu hodila někam do kouta a už bych se k ní nevrátila), musela jsem to mít co nejdříve přečtený, protože to bylo tak... jak to říct, opravdu poutavý, pochopíte sami.

Celkové plusy a minusy Metra:
+ Neobyčejný styl, jakým je tato kniha napsána.
+ Plno postav se svým příběhem.
+ Prostředí.
+ Horrorová atmosféra.
+ Konec k zamyšlení.
+ Vše propracované do detailů.
+ Poutavost.

- V jistým smyslu nerozvinutá hlavní postava.
- Natahovaný děj, někdy by chtěl proškrtat.

Pokud jste fanoušci post-apo a nečetli jste Metro, měli byste to napravit, je to velký kult, který by neměl ujít každému nadšenci.

Co se týče druhého dílu, ten radši nestojí za řeč. Mám ho rozečtený od Vánoc a stále se k tomu nedokážu dokopat a dočíst to. Myslím si, že byl druhý díl zcela zbytečný. Možná, že se tu jednou objeví recenze, jestli to vůbec dočtu.
Od stejného autora jsem si objednala knihu Budoucnost, tak uvidíme.

Celkové hodnocení: 8/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama